Portál pro pracovní příležitosti v hotelnictví ,
gastronomii, lázeňství a cestovním ruchu v ČR.
. 
 Login
Uživatel
Heslo
Zapomněli jste vaše heslo?
 



GastroJobs.cz je partnerem






GastroJobs.cz je členem


 
 Článek...
     
 
Kalendárium: Od calty po vánočku
První zmínka o pečivu podobném vánočce se objevuje v 16. století, ale je doloženo, že i ve 14. století se peklo kynuté sladké pečivo ve tvaru bochánku s názvem "calta". Od té doby její pojmenování prošlo řadou proměn. Nalezneme ji pod názvy húska, ceplík, pletenice, pletanka, štědrovka, štědrovice, štědrovečernice, štricka, štrucla, žemle.

Změnil se i její tvar, v počátku se splétaly jen tři prameny, postupem času jich bylo devět. Prý má tento pletený tvar připomínat dětátko v peřince, narozené jezulátko, symbol nového života a plodnosti. Další výklad tvrdí, že čtyři dolní prameny symbolizují slunce, zemi, vodu a vzduch. Tři prostřední víru, naději a lásku a dva horní dobro a zlo.

Původně směli vánočku péct výhradně členové cechu pekařského. Lidé si ji doma začali péct až v 18. století, kdy se rozšířili první alespoň trochu regulovatelné pece.

Zhotovit vánočku není nijak snadné a proto se i s její přípravou pojily různé pověry. Hospodyně měla zadělávat těsto v bílé zástěře s šátkem na hlavě a neměla při tom mluvit. Aby těsto dobře vzešlo, měla hospodyně během kynutí vyskakovat do výšky. Někde do těsta zapékali minci. Ten, kdo ji našel, měl být po celý rok bohatý a zdravý. Připálená nebo prasklá vánočka znamenala špatný další rok.

Vánočku pojí rituály a je spojena s přáními do budoucnosti. Krájela se na samý závěr štědrovečerní večeře, krájet ji směl jen hospodář, a ten také dostal a první kousek, aby se urodilo hodně obilí. Malý kousek musel dostat každý člen domácnosti, někde krajíček vánočky dávali dobytku, aby byl zdravý a aby nad ním zlé síly nenabyly moc. Co se nesnědlo, nechávala hospodyně na stole pro duše zemřelých. Vánočka se také tradičně rozdávala koledníkům na sv.Štěpána. Jestli se naši sousedé inspirovali u nás, nebo naopak nevíme. Ale v sousedním Německu se na Vánoce pečou také vánočky, tzv. Weihnachtsstollen. Štoly jsou také pletené z devíti pramenů, těsto je však doplňováno o kandované ovoce, marcipán, mleté ořechy nebo makové náplně. Jejich historie také sahá až do 14. století, drážďanské štoly mají dokonce ochranou evropskou známku původu.

Vánočka se jí samotná, s máslem, s medem, nebo se zavařeninou. Někdy vznikají pře, jakou vánočku má kdo rád. Někdo jí má rád nadýchanou, ostatní horují pro těžší, až skoro "zdrcnutou" s brouskem. Dle čísel prodeje je vánočka stále oblíbeným pečivem, a to nejen na Vánoce. Na překonání stále čeká rekordní vánočka, která byla upečena v roce 2005 v pelhřimovském pekařství Adélka. Byla klasicky pletená ze šesti pramenů, měřila 4,5 metru a vážila 50 kilo. Na její výrobu se spotřebovalo 40 kg mouky, 40 vajec, 10 kg cukru a 8 kg másla.



Autor: MH
Foto: Pekárna Erika, Kulinar
 
 
 
 
 

webdesign and project by




Bezručova 25, 251 01, Říčany
InfoMail <info@GastroJobs.cz>

optimalizace PageRank.cz
(čas přípravy www-stránky na serveru: 0,02762985 sec)